Kdy NEvolat záchrannou službu

Kdy NEvolat záchrannou službu aneb kdy to (nejspíš) není vážné…

Volání tísňové linky může mít řadu důvodů – od skutečně kritických stavů a závažných úrazů až po situace, které se mohou zdravotníkům jevit banální, ale pro laika, vystrašeného záplavou informací o rizicích spojených s různými příznaky, mohou být stresující a působící obavy.

V následujícím textu jsou uvedeny vybrané stavy, ve kterých není nutné volat záchranku a je možné postupovat cestou domácí léčby.

Text vychází z doporučeného postupu společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof.Přehled příznaků, kterých se týkají postupy na této stránce:

Průjem

TeplotyVysoký krevní tlakNízká hladina cukru v krviBolest zubůVyražení zubuVymknutí kotníkuPopálení – opařeníVyjmutí klíštěteBolesti kloubůKrvácení z nosu

Pro připomínky použijte prosím kontaktní formulář.

********************

Důležité upozornění: Následující pokyny jsou pouze informativní a nejsou přímým doporučením konkrétního postupu. Vždy je nutné uvážit konkrétní situaci a konkrétního pacienta a postup přizpůsobit dané situaci. Smyslem uvedených postupů není vyléčení nemoci, ale překlenutí omezeného časového intervalu do doby, než bude dostupná standardní primární zdravotní péče, případně péče příslušného specialisty. Při jakékoliv nejistotě týkající se závažnosti zdravotního stavu doporučuji kontaktovat praktického lékaře nebo linku 155 a situaci konzultovat.

********************

Průjem

Kdy lze postup použít:

náhle vzniklé průjmové onemocnění dospělého, který je bez dalších celkových příznaků (porucha vědomí, pocit horšího dechu, tendence ke kolapsu, výrazně oschlé sliznice…), bez trvalé silné (křečovité) bolesti břicha, bez horečnatého stavu trvajícího děle než 24 – 48 hodin, bez závažného chronického onemocnění pacienta, bez závažné cestovní anamnézy (v uplynulých dnech nebyl pobyt v zemi s nízkým hygienickým standardem), bez známek příměsi krve ve stolici (červená nebo černá stolice).

Obvyklý postup:

24 hodin nepřijímat potravu, pít pouze čaj nebo minerální vodu podle individuální snášenlivosti; další příjem potravy podle individuální snášenlivosti v malých dávkách, vhodný je bílý jogurt; pokud se situace nelepší, použít volně prodejné léky proti průjmu v dávce dle doporučení lékárníka (např. Endiaron při podezření na střevní infekci – průjmy spojené s teplotou, Smecta při průjmech z dietní chyby…). Pokud pacient užívá jiné léky z důvodu vážného chronického onemocnění, případně při neúspěchu léčby do 24 – 48 hodin, je vhodná konzultace s lékařem.

Podrobné informace o postupu u dětí např. ZDE.

Upozornění:

opakované vodnaté průjmy u seniorů a malých dětí mohou rychle vést k poruchám vnitřního prostředí a závažným následkům. V takové situaci je vhodné konzultovat lékaře CO NEJDŘÍVE.

Teplota

Kdy lze postup použít:

teplota <39 stupňů v trvání do 48 hodin, bez systémových nebo meningeálních projevů, bez závažné alterace celkového stavu, bez křečí, bez pozitivní cestovní anamnézy (pobyt v zemi s nízkým hygienickým standardem nebo v oblasti se zvýšeným rizikem neobvyklé infekce).

Obvyklý postup:

Při subfebrilii (do 38 stupňů) není léčba nutná.

Při febrilii (nad 38 stupňů) nabízet chladné tekutiny; pokud není teplota tolerována, použít lék ze skupiny analgetik – antipyretik v dávce dle doporučeného dávkování (viz příbalový leták).

U dětí při teplotní špičce (často v podvečerních hodinách) je vhodné fyzikální chlazení tělesného jádra (krk, hrudník, břicho) VLAŽNOU (cca 25 st.) vodou (zábal, sprchování, omývání), ale jen tehdy, pokud nejsou známky poruchy periferní cirkulace (chladné, promodralé nebo mramorované ruce);

Další informace jak postupovat při akutním respiračním onemocnění včetně popisu rizikových příznaků a přehledu dávkování obvykle užívaných léčiv najedete ZDE.

Vysoký krevní tlak

Kdy lze postup použít:

změřený vysoký tlak, není vyšší, než 180 mm Hg (horní) nebo 110 mm Hg (spodní), bez poruchy dýchání, bez náhle vzniklých bolestí na hrudi, bez neurologických potíží (potíže s řeší, pohybem, asymetrie obličeje…).

Obvyklý postup:

Provést kontrolní měření tlaku. Pokud jsou opakovaně naměřené vyšší hodnoty: použít léky, které má pacient pro tento účel předepsané; pokud je nemá nebo pokud není změna do cca 1 hodiny, konzultovat svého praktického lékaře. Při neúspěchu konzultujte linku 155.

Nízká hladina cukru v krvi.

Kdy lze postup použít:

nízká hladina cukru změřená domácím přístrojem, bez závažné poruchy vědomí (pacient je schopen komunikace).

Obvyklý postup:

Nabídnout postiženému jakoukoliv potravinu (nápoj) s vysokým obsahem cukrů. Postižený musí být sám schopen si tuto potravinu vložit do úst (pokud toho schopen není, je nutné volat záchrannou službu).

Bolest hlavy

Při následujících stavech je nutné volat záchrannou službu:

První náhle vzniklá bolest nejhorší, jakou nemocný kdy zažil;

Bolest vzniklá po traumatu hlavy, bolest hlavy spojená se záchvatem křečí nebo aurou u epileptika;

Bolest hlavy spojená s celkovými příznaky (horečka, ztuhnutí šíje, vyrážka);

Bolest hlavy vzniklá bezprostředně po námaze, zátěži nebo změně polohy těla;

Bolest hlavy doprovázená některými neurologickými příznaky, jako je porucha hybnosti končetin, poruchy zraku, porucha řeči, závratě či dvojité vidění.

Při bolesti následujícího charakteru je nutné vyhledat praktického lékaře v nejbližším možném termínu:

Nově vzniklá bolet hlavy, se kterou se pacient dosud nesetkal;

Zvyšování frekvence a tíže již známých a v minulosti se již opakujících bolestí hlavy;

Chronická denní bolest hlavy, nereagující na léčbu;

Bolest vyskytující se opakovaně na stále stejné polovině hlavy;

Bolest hlavy spojená s fokálními neurologickými příznaky;

Nově vzniklá bolest hlavy u pacienta s HIV nebo onkologickým onemocněním;

Bolest hlavy u pacienta s neurokutánním syndromem.

Obvyklý postup u ostatních pacientů:

Podání běžně dostupných analgetik v dávce dle doporučeného dávkování, dávku lze případně opakovat v intervalech podle příbalového letáku.

Při neúspěchu léčby konzultace s praktickým lékařem.

Bolest zubů

Kdy lze postup použít:

izolovaná bolest zubu, náhle vzniklá, bez současně vzniklých teplot nebo jiných neobvyklých projevů.

Obvyklý postup: Podání běžně dostupných analgetik v dávce dle doporučeného dávkování (podle potřeby na horní hranici dávkování); intenzivní chlazení postižené oblasti (přiložením ledového obkladu přes tvář); při trvajících silných bolestech vyhledání zubní pohotovosti, jinak návštěva zubního lékaře v běžných ordinačních hodinách.

Vyražení zubu

Obvyklý postup:

Zub opláchnout čistou vodou a co nejrychleji vložit zpět do lůžka. Pokud to není možné, uložit zub do některého z následujících roztoků: propolis, vaječný bílek, kokosová voda, plnotučné mléko, sliny. Vyhledat zubního lékaře jak nejrychleji je to možné.

Drobné úrazy (úrazy, u kterých není očekávaná nutnost ošetření lékařem)

Obvyklý postup:

Desinfekce okolí rány; kontrola event. odstranění cizích těles (vypláchnout, vytáhnout, šetrně vytřít); krytí rány sterilním obvazem nebo jiným vhodným způsobem; při silném znečištění hlubší rány přírodním materiálem (hlína…) kontrola data posledního přeočkování proti tetanu a pokud je starší, než 10 let, nebo není známo, vyhledat registrujícího praktického lékaře nebo nejbližší chirurgickou ambulanci;

Vymknutí kotníku

Obvyklý postup:

Postižený kloub chladit, končetinu umístit do zvýšené polohy, klid; při výrazném otoku nebo silné bolestivosti vyhledat nejbližší pohotovostní ambulanci chirurgického nebo úrazového oddělení.

Popálení – opaření

Obvyklý postup:

Popálené místo oplachovat několik minut čistou studenou vodou, nekrýt, případné puchýře nepropichovat;

Vyjmutí klíštěte

Obvyklý postup:

vyviklat vatovou štětičkou; po odstranění provést desinfekci rány; pokud zůstanou kusadla v kůži, provést desinfekci rány a několik dní sledovat, zda nedochází k rozvoji známek zánětu (začervenání kolem rány);

Bolesti kloubů

Kdy lze postup použít:

izolovaná bolest kloubu/kloubů, náhle vzniklá nebo výrazně zhoršená, bez teplot nebo jiných systémových projevů, bez nových lokálních projevů – otok, prokrvácení, neobvyklá bolestivost na tlak

Obvyklý postup:

Podání běžně dostupných analgetik v dávce dle doporučeného dávkování (podle potřeby na horní hranici dávkování); – Klidový režim, úlevová poloha; konzultace praktického lékaře při nejbližší možné příležitosti.

Krvácní z nosu (epistaxe)

Kdy lze postup použít:

Krvácení z nosu u jedince, který neužívá léky přímo ovlivňující srážlivost krve a je bez závažných krvácivých projevů v anamnéze, a neléčí se s vysokým tlakem

Obvyklý postup:

Posadit postiženého na židli s mírně předkloněnou hlavou, krev nepolykat ale vyplivovat, palcem a ukazovákem zmáčknout nosní křídla k přepážce na 5 – 10 min. Vhodné je přiložení studeného obkladu na zátylek a čelo. Nevkládat do nosu smotky vaty, ubrousky apod.

Korekce případné hypertenze – asistovaná medikace, pokud je hypertenze změřená a postižený má pro tyto účely k dispozici vhodné léky (viz výše). Pokud nelze krvácení zastavit do 15 – 20 minut, je nutné zajistit vhodným způsobem lékařskou pomoc.

Visits: 4